Nebezpečné je věřit i nevěřit

Harry Potter a dědic tří

15.kapitola

Harry s Amy strávil několik krásných dnů v domě na východě Anglie. Věděl, že za chvíli se s ní neuvidí dlouho a proto pročítal dědičnou knihu, ze které se naučil spousty nových kouzel. Ale hlavně chtěl najít způsob, jak se co nejrychleji dorozumívat s Amy až bude v Bradavicích. Věděl, že by mohl použít dvousměrné zrcátko, ale to by nečekaní pozorovatelé zjistili, že si s ním povídá a to on nechtěl pro její bezpečnost. Nakonec našel jedno kouzlo, které zajišťuje, že se vám na zakletém pergamenu objevují zpráva a jenom majitel toho pergamenu ho může přečíst a také na něj psát zprávy.

Teď už jen zbývalo se vrátit na Grimauldovo náměstí, kde bude do konce prázdnin. Ale hlavně musí seznámit svou holku s Ronem a Hermionou. Také ho zajímalo, jak se mu líbilo v Itálii na dovolené,kterou vyhráli a jak se měla Herm. Bude jim toho muset tolik říct. Obzvlášť to, že je členem a oni ne.

„Určitě se jimi budou chtít stát také. Ale já jim to nedovolím a rada řádu taky ne“ pomyslel si.

Jednoho dne potřebovali nakoupit nějaké pomůcky pro Amy a tak sobě i jí změnil raději vzhled. Rozhodl se jí koupit i nějaké to oblečení. Většinou nosila to, které ji vykouzlil, ale to už teď nepůjde. Po nákupech byl tak unavený, že usnul a zapomněl, kolik už je hodin. Měl zpoždění. Ron s Hermionou už jsou na štábu dvě hodiny. A on si tu vyspává místo toho aby se s nima přivítal. Zašel do poschodí pro Amy. Když vešel do jejího pokoje,tak si všimnul, že má na sobě své nové oblečení(tmavě modré rifle a hnědou mikinu).

„Hrozně ti to sluší“ pochválil jí a dál si jí prohlížel.

„Díky. Myslím, že bychom už měli jít, abychom nepřišli pozdě“ ozvala se.

„Tak s tím si nedělej starosti, jelikož máme už dvě hodiny zpoždění.“

„Aha. Tak jdeme ne?“

„Jojo. Jdeme“vzal ji za ruku a šli ven před dům, odkud se přemístili do kuchyně na Grimaulově náměstí.

******

Dveře o přijímací haly se otevřeli a vstoupila celá rodina Weasleyových i s Hermionou a Fleur Delacourovou.

„Tak kdepak máte Harryho?“ zeptala se paní Weasleyovi, jakmile zahlédla Remuse.

„No“ začal zdráhavě “on zachvíli přijde. Asi se zdržel u sebe doma.“

„Doma? Jak to myslíš doma? On není tady??“

„Nee. Je ve svém domě.“

„Tak to my musíš pěkně vysvětlit, jak může bydlet sám a v jakém domě? Vždyť je to dítě!“

„Jo a nám to taky musíš vysvětlit, že jo?“ řekl Ron a otočil se na všechny nově příchozí, kteří jen kývli hlavou.

„Já vám to vysvětlovat nebudu. Je to jeho věc a já taky nevím kde je“řekl a poté co se kouknul na zaražené tváře ostatních uvědomil si, že řekl něco co neměl.

„Vy nevíte kde je“ zeptala se zaskočená Hermiona.

„Víme, že je ve svém domě. Teda jestli nám nelhal. Pravidelně nám vždy napsal dopis po Fawkesovi.“

„Aha“ bylo jediné na co se zmohla.

„Víte co?“ ozval se Lupin. „Odneste si věci do svých pokojů a pak přijďte do kuchyně a trochu se najíte než zatím Harry přijde“ řekl vlkodlak a sám si to tam namířil. Ostatní si tedy vzali svá zavazadla a vynesla je nahoru.

Už se najeli a povídali si o tom, jak bylo v Itálii atd. Byli to už dvě hodiny o jejich příchodu a Harry stále nikde. Chtěli už po něm nechat pátrat, když se v tom do kuchyně přemístili dvě osoby.

Poznali v nich Harryho a jenu neznámou dívku(teda pro ty co přišli že?). Když se vzpamatovali, tak se začali vítat. Pouze jedna osoba se všem stranila. Harry si toho všimnul a tak k ní zašel. Chytil ji za ruku a vtáhl ji do dění.

„Ehm…Rád bych vám představil svoji holku Amélii Woodovou“ představil ji Harry, zacož si vysloužil překvapené výrazy.

„ Tvojí holku?“ ozvala se Herm.

„Jo. A bude chodit do Bradavic.“

„Tak to je skvělé“ vykřikla Hermiona. „Hermiona Grangerová natáhla k ní ruku a potřásli si s ní.

„Jo já vím. Harry mi vás vyprávěl. Ty si Ron, Bill, Fred…a tak pokračovala dál a přitom na ně ukazovala.

„Teda ty seš fakt dobrá. Jak si věděla, že jsem Fred a ne George?“

„Jednoduše. Stačí se kouknout na vaše řetízky na krku.“

„Jedna nula vedeš“usmál se George.

„Dík“usmála se také.

„Teď by nám mohl Harry vysvětlit to, jakože nebydlí tady atd.“ ozvala se Hermiona

Tak jim tedy začal vyprávět o své hůlce i o tom, že zdědil tři domy na území Velké Británie. Také o tom, jak se seznámil s Amy.Teď přijde to nejhorší pomyslel si.

„A jsem členem řádu“vydechl tak rychle, jak to jen šlo a doufal, že o nezaregistrovali. Mýlil se.

„Ty si člen?“ vykřikli všichni.

„No…jo“ přiznal.

„Jakože on je a my ne, když jsme o dva roky starší?“ otázal se Fred svojí matky.

„Tak to by zajímalo i mě, jakože je člen. A pokud se jedná o vás, tak vy se jím nestanete, dokud vám to nepovolím. Tak odpovíte mi, jak je to možné?“vykřikla paní Weasleyová.

„No, když jsme viděli ten jeho odhodlaný výraz, tak jsme se rozhodli, že pokud neprojde zkouškou, tak se členem nestane“ přiznal Rem.

„Fajn. Tak mi ji chceme taky udělat“ ozvala se dvojčata a Ron s Hermi přikyvovali.

„No, ono to není nejlehčí.“

„To jako chcete říct, že kluk, který je o dva roky mladší než my,tak je lepší?“ nevěřil Fred.

„No, on dělal bystrozorskou zkoušku a prošel ji na vynikající a podle Franclina byl dokonce lepší než Moody, který ji měl lehčí“řekl Remus. Nastalo ticho a všichni na něj valili oči a čekali, že jim to vyvrátí. Nevyvrátil.

Žádné komentáře