Nebezpečné je věřit i nevěřit

Harry Potter a dědic tří

17.kapitola 2/2

Po odjezdu vlaku se Harry přemístil do svého domu v Irsku, kde už na něj čekala Doly. Po vydatném obědě si šel lépe prohlédnou dům. Na konci chodby v druhém patře nalezl laboratoř na přípravu lektvarů. Na jedné straně stěny byly různé přísady do lektvarů a na druhé byly police s již hotovými lektvary. Když si je prohlížel, tak zde nalezl pár lahviček s proti vlkodlačím lektvarem.

„Ten bych mohl dát Removi a Billovi, když je už nemůžou dostávat“ pomyslel si. A dál prozkoumával zdejší místnost. Poté se vydal do knihovny, kde četl deníky zakladatelů, aby přišel nato, z jakých věcí udělal Voldemort své viteály. Už přečetl všechny deníky a tak se rozhodl si zapsat vše co už věděl anebo tušil. Vzal si pergamen a napsal na něj.

ZNIČENÉ VITEÁLY: prsten

Zmijozelův medailon????

Deník Toma Radlla

DALŠÍ: pohár Helgy z Mrzimoru

Nagini

PRAVDĚPODOBNÉ MOŽNOSTI:

Náhrdelník Roweny

A nakonec zabít toho slizkého hada. =)

Pak si vzal dědičnou knihu a všimnul si nových kleteb, které se tam objevily a že jich bylo hodně. Navíc se mu tam objevili i kouzla na léčení. Jedna jej, ale opravdu ohromila.

Smrtící kletba: Jen opravdu mocný kouzelník a navíc dědic Roweny z Havraspáru dokáže vyléčit smrtící kletbu ale musí splňovat dva požadavky.1, musí pronést kouzlo do dvou minut od doby, kdy do onoho člověka narazila kletba a za 2, Musí toho člověka mít velmi rád. Jestli jedna z podmínek nebude uskutečněna, tak dotyčného člověka už neuvidí mezi živýma.

Kouzlo zní MEDICO AVADA KEDAVRAS.

Takže jestli sem to pochopil dobře, tak můžu jenom já někoho zachránit od jisté smrti. Tak to je fakt síla.-Jo, to je, ale neříkal náhodou Godrik, že své schopnosti budeš muset objevit ty?-Jo říkal. Třeba to má nějaký důvod. Takže já umím léčit.Super.

Od odjezdu svých kamarádů a své dívky uplynul už měsíc a Harry strávil každý den stejně. Snídaně- četba v knihovně- procvičení různých kouzel- oběd- procházka po svém pozemku- dělání lektvarů- večeře- četba- spánek. Takhle trávil každý den. Dokonce se zlepšil v lektvarech. Sice první dva týdny se mu to nedařilo, ale teď už to zvládal skvěle, že by se i Snape divil. Nad představou překvapeného Snapea se musel Harry vždy pousmát.

Dnes jeho den měl být jiný. Byla totiž schůze řádu. Jeho druhá schůze. Těšil se na ní. Nejenže se dozví novinky, ale hlavně uvidí svou babičku a Rema. Třeba si zlepší náladu tím, že nějak vyprovokuje Moodyho.

Nastala hodina H a on měl odejít. Pak si vzpomněl, že chtěl vzít protivlkodlačí lektvar. Zašel tedy ještě do laboratoře, kde vzal poslední lavičky po předchozím majiteli. Šel ještě oznámit Doly, že už odchází a přemístil se přímo do jednací síně, která byla už z půlky zaplněna. Většina lidí lekla toho, že se někdo dokáže přemístit přímo sem, ale když zjistili, že je to Harry, tak si oddechli. Harry zamířil ke své babičce, kde si s ní povídal. Místnost byla už skoro zaplněna, ale po těch, které hledal nebyla ani památka. Proto se zeptal jeho babičky, která mu oznámila, že měli něco zkontrolovat, ale že se za chvíli vrátí. To ho uklidnilo. Uběhlo pět minut a otevřeli se dveře, ve kterých se objevili ti dva. Oba si to mířili rovnou do předu. Bill si sednul ke své rodině a Moony vedle něho.

„Jsem rád, že tě vidím celého“ řekl mu Moony.

„A asi po tomto ještě radši“usmál se a podal mu lahvičku. Pak zavolal ještě na Billa, který přistoupil ke stolu. Beze slova mu dal taky lavičku. Když na něj oba koukali s výrazem typu co v tom je, tak jim odpověděl.

„Myslel jsem si, že když Snape zradil, tak budete potřebovat protivlkodlačí lektvar.“

„T-to je on?“ zeptal se nevěřícně Rem.

„Jo je to on, ale myslím, že bychom tuhle debatu měli ukončit, protože ostatní zřejmě chtějí zahájit poradu.“

„Tak to mi je úplně jedno. Harry, chci ti poděkovat. Ve vlkodlaka jsem se proměnil zatím jenom párkrát, ale i s tím lektvarem to docela bolelo a nedovedu si to představit bez něj. Hrozně moc ti děkuji. Jsi vážně anděl naší rodiny. Ginny, táta, Charlie a teď já. Děkuji“ řekl Bill.

„Nemáš za co. Ber to všechno jako věk za to, jak skvěle jste se ke mně chovali.“

Pak ještě byl podal Harrymu ruku a se svým lektvarem si šel sednout na své místo. Jeho babička po něm zvědavě pokukovala, tak se k ní naklonil a pošeptal jí o co šlo. Zato si od ní vysloužil úsměv. Pak zahájila poradu. Šlo tam především o hlídaná různá místa a o nějaké možné nové špehy. Jak se zdálo, tak Voldemort se nějak podezřele se svýma nohsledama nijak neobjevuje, což se mu ani trochu nelíbilo. Na konci schůze na něj zavolal Moody:„Pottere, když jste ten člen, tak byste mohl taky něco dělat. Například nám pomoct v bránění té vesnice před týdnem.“

„Moody. Nikdo mě o žádnou pomoct nežádal, tudíž sem o tom ani nevěděl. A cože zrovna vám sem tam chyběl. Vy jste přeci ten nejlepší, který všechno zvládne sám ne?“ řekl s klidem Harry.

„Nikdo vás nekontaktoval, protože nemáme jak.“

„Stačilo říct“ s tím si přivolal dva pergameny, které očaroval. Jeden si schoval a druhý podal Minervě. „ Povězte si ho tady někde. Až bude potřeba,tak na něj napište, kam mám přijít a já tam budu. Když budou nějaké rady, tak tam napíšete rada a čas. Já přijdu. Jo a mimochodem Moody, já dělám něco hodně důležitého.“

„Smím se zeptat co to je?“

„Ale jistě. Dělám něco, abych už konečně zabil toho parchanta, což je vám určitě putna že?“řekl ironicky. Moody už opět vytočeném na něj zamířil a seslal na něho kletbu. Věděl, že se proti ní nedá bránit, ale on našel v DK(dědičné knize) štít, který mu pomůže. Když byl fialový paprsek těsně u něj, tak ho vykouzlil. Paprsek se do něj vpil. Moody zaraženě koukal na to, jak se jeho kouzlo vpilo do štítu. Kouzlo, které má ochromit kouzelníka na několik hodin mu nic neudělalo. Z jeho úvah o tom, že to není možno ho vyrušilo tleskání.

„Výborně provedené kouzlo Pošuku fakt, ale na mě si jen tak nepřijdete“řekl naprosto klidně Harry. Moody se otočil a naštvaně odpajdal pryč. Harry se neovládl a musel se nad tím usmát. Konečně nějaká zábava pomyslel si.

„Myslím, že už je schůze u konce, takže já zase půjdu“usmál se na Minervu a Lupina a přemístil se zpátky do svého domu.

V noci se ho probudila příšerná bolest hlavy, ale nevěděl po čem. Dokonce ani Voldemort ho neotravoval. Proto tedy vstal a šel dolů do knihovny. Vyndal si náhodně jednu knížku. Její nadpis jej překvapil Rod Snapeových. Začal tedy číst a konečně se zvěděl, proč jeho maminka měla příjmení Snapeová v tamté knize. Kdysi dávno se Richard Snape zamiloval do ženy, kterou mi rodiče neschválili. On se však své lásky nehodlal vzdát i přesto, že by ho rodina vydědila. Vzal si jí a měli spolu dceru. Nikdy nezjistil, že tu, kterou považoval za dceru mudlů byla ve skutečnosti potomkem Roweny z Havraspáru. Na počest toho, že se nevzdal své lásky, tak odpřísáhla jeho žena, že její potomci budou vždy mít v rodových knihách příjmení Snapeová, aniž by o tom věděli. Toto tajemství nebylo nikdy zveřejněno nikomu, kromě potomkům Roweny z Havraspáru, která nade vše věřila v lásku .

Takže takhle to bylo. Jeden z rodu Snapeů byla bílá ovce rodiny. Aspoň že tak. Představa, že bych byl ve velmi blízkém vztahu s tím zrádcem je děsná. No nic měl bych začít přemýšlet nad tím, jak najít ty viteály pomyslel si.

Ráno, když začalo svítat si vzal fotoaparát a šel fotit nádhernou podzimní krajinu. Kolem něj začali poletovat ptáčci a zpívali mu k tomu. Pak mezi jednotlivými slovy těch ptáčků uslyšel Afrika-Egypt-sfinga-pohár. Harry musel potřásl hlavou, protože se mu to určitě zdálo. Když to ale slyšel znova a znova, tak mu to nedalo a šel se kouknout do DK. Tam našel to, co hledal.

Další schopností Roweny bylo mluvení se zvířaty. Proto měla u svého domu les a jezero. Chodili za ní, aby jim ošetřila různé rány a později ji jen tak navštívit. Oni ji na oplátku říkali někdy věci, které by ji mohli pomoci.

Takže ti malí ptáčci měli nejspíš pravdu jeden z Voldemortových viteálů je v Egyptě. Ještě, že jsem viděl v té knize lokační kouzlo, které ti ukáže to, co hledáš, ale působí to na vzdálenost patnácti metrů.

Večer se tedy přemístil do Egypta. Jak předpokládal, tak tam už nikdo nebyl. Vyslal tedy lokační kouzlo, které ukázalo na místo, kde se nalézala zadní tlapka. Došel tedy k ní a pronesl příslušné kouzlo, které dostalo viteál ze sfingy.Udělal kopii,kterou tam vrátil. Pak se přemístil na Saharu, kde z dostatečné vzdálenost zničil ten viteál, protože tušil velkou ránu, která se opravdu vzdala. S pocitem uspokojení se přemístil do Irska, kde si lehl do postele a usnul nerušeným
Poslední komentáře
06.03.2007 20:46:07: denik Raddlea je taky viteal!!!!!!!!!!!