Nebezpečné je věřit i nevěřit

Harry Potter a dědic tří

19.kapitola 1/2

Dějove není moc záživná, ale aspoň něco...věnuji ji všem, kteří tuto povídku čtou, ikdyžnevím proč =)


Když se ráno probral, tak hned stočil pohled na svou dívku, která vypadala ještě krásněji než dříve. Pomyslel na hodiny a tak se před ním na stěně objevily. Bylo 7:15 a on věděl, že za čtvrt hodiny pustí remuse a on slíbil, že jej doprovodí na štáb. Pomalu tedy vstal a začal se potichu oblékat. Když již byl hotov, tak vykouzlil poupě červené růže. Položil růži na vedlejší polštář a své milé dal něžný polibek. Rád by se s ní rozloučil, ale nechtěl ji budit. Proto se tady neslyšně vydal přes hrad na ošetřovnu. Když otevřel dveře na ošetřovnu, tak se na něj stočily pohledy všech přítomných.

„Kdes byl?“vypálil na něj Remus.

„Projít se.“

„Tak pán se nám procházel jo? A to jako celou noc?“

„Ne. V noci jsem spal v KNP.“

„A proč ne tady?“

„Remusi…K téhle místnosti jsem strávil mnoho času za studia. Proto se zde nezdržuji, pokud to není možné, protože mi to tady už leze krkem.“ Jakmile si všimnul výrazu Pomfreyové, tak ještě dodal: „ Jediný světlý bod v téhle místnosti byl klid, návštěvy přátel a naše „milá“ lékouzelnice .“ Všichni na něj vyvalili oči na jeho slovo milá Poppy. Na té však bylo vidět, že ji to také překvapilo, ale také dojalo.

„Teda pane Pottere“ vydechla „čekala bych všechno jenom tohle ne. Mile jste mě překvapil“ řekla a otočila se na ostatní. „ Vidíte, to mu se říká milý a vděčný pacient.“ Ještě se na Harryho usmála a pak šla do své kanceláře. Nastalo ticho, které nakonec prolomil Harry .

„Tak jdeme ne? Nebo tady snad ještě chceš zůstat?“

„Jo jasně. Tady nezůstanu už ani minutu.“

„Mimochodem, kde je Meg?“

„Podle toho, co říkala Minerva, tak zařizuje to, aby přišli všichni na radu“ozval se Moony.

Harry se kouknul na svou babičku, která se k němu nahnula a pošeptala mu: „Rada opravdu je, ale Meg ještě pořádá pro Remuse takovou oslavu.“

„Fajn. Remusi s tebou se teď přemístím na štáb, ale pak si ještě budu potřebovat něco zařídit.“ Pak si ale uvědomil, že ho tam vzít nemůže. Ale kam ho tedy mám vzít? Jasně. Vezmu ho do domu Godrika. Jenom mu neřeknu, kde je a čí to byl dům“pomyslel si.

„Anebo na štáb tě nepůjdeš. Vezmu tě sebou na jedno místo.“

„Super“zajásal. „Aspoň budu vědět, co Harry dělá celý den“ pomyslel si.

„Tak pojď ty nadšenče, do rady máme času dost.“ Tak se tedy vydali za hranice Bradavic.

„A proč se nemůžu přemístit sám?“zeptal se Moony, když mu Harry řekl ať se chytí jeho ruky.

„Noo..Máme dva důvody. První je, že jsi byl mrtvý, takže nemáš ještě dost sil a za druhé zatím nechci abys věděl, kde to budeme.“

„Tak dobře“ rezignoval nakonec a chytl se nabízené ruky.

Objevili se na louce v blízkosti lesa a na dohled nebyl vidět ani jeden dům. Nechápavě se podíval na usměvavého chlapce.

„Nevidíš nic viď?“ Když viděl záporné kroucení hlavy, tak začal odříkávat latinskou formuli, kterou četl, aby viděl návštěvník skrytý dům. Pak se podíval na Rema a pak jej následně otočil na právě se pro něj odkrývající dům.

„Tady bydlíš? V tomhle starém domě?“

„Možná je a možná není. Nesuď hned na první pohled. Vznikají tak omyly, kterých můžeš později litovat. Ale teď už pojď dovnitř,“ Jakmile vešel do svého domu, tak si sundal cestovní plášť a pověsil jej na věšák. Když se ohlédnul, kde je Remus, tak ho uviděl zaraženého stát ve dveřích. Dostrkal jej do knihovny a vyndal mu jednu knížku. Tak se četli, četli a zase četli.

Pak si Harry všimnul, že už je nejvyšší čas a tak to tedy oznámil svému společníkovi.

„Já to ještě nemám dočtený. Zbývá přes 600 stránek a k tomu jsem o téhle knížce o elfech ještě nikdy nečetl.“

„To bude asi tím, že jsou jenom dva výtisky a oba jsou v mém vlastnictví. Určitě si říkáš, proč není ve školní knihovně že? Je to proto, protože byl schválen zákon o dávání knih o kouzelných bytostech do školy až 300 let po založení Bradavic a tato je ještě starší.“

„To jako fakt jo?“

„Jo, ale teď už pojď máme nejvyšší čas.“ Přivolal si tedy hábit a když byl k němu Moony otočený zády, tak vzal z knihovny tu knížku, kterou si Remus četl a schoval ji pod hábit. Vydali se ven, kde se přemístili na ústředí štábu.

Poslední komentáře
18.03.2007 11:35:30: smiley${1}.smiley${1}smiley${1}