Nebezpečné je věřit i nevěřit

Harry Potter a dědic tří

21.kapitola

Překvapení co?Taky sem nečekala, že v tak brzké době něco napíšu, ale dala sem si předsevzetí. A to bylo, že tuto kapitolu budu věnovat Exkovi, který zítra jako já dnes oslaví své sedmnácté narozeniny. Takže Exku...VŠECHNO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM snad se ti můj dárek bude líbit...

Jak Harry očekával, tak na štábu byla už většina členů. Minerva tedy zahájila svou řeč.

„Dnes byla svolána tato výjimečná rada, protože jsem se dozvěděla, že Voldemort chystá dnes o půlnoci útok na štáb. Proto musíme sbalit všechny důležité věci, takže si pospěšte.“

„Dejme tomu, že máte pravdu Minervo, ale tak nám řekněte, jak se dozvěděl, kde je ústředí a kdyby věděl, kde je, tak tady je Fidelinovo zaklínadlo“řekl Moody.

„Nevím, jak na to přišel…“

„Tak proč to tady musíme tedy vyklízet?“

„Moody.“ozvala se postava v červeném, které niko skoro nevěnoval pozornost.„ Pokud se nepletu, tak vy hlásáte heslo, že opatrnosti není niky dost. Tak proč ji chcete pokoušet?“

„Kdo jste a co tu chcete“zavrčel.

„Já tu jsem, protože jsem vám to přišel říct, že dnes zaútočí a že přišel nato, jak zrušit kouzlo.“

„Jste nedůvěryhodná osoba a navíc jakto že tady jste, když nejste člen.“

„Já ale jsem člen.“

„Tak se nám představte ne?“

„Jak chcete“ řekl a začal si sundávat kápi, jakmile ji sundal, tak Moody okamžitě vyprskl „Potter“. Harry se nad jeho reakcí pouze usmál a pokračoval. „Myslím, že byste měli začít balit, protože času není nazbyt.“

„Nevěřím vám.“

„Moody, jestli mi nevěříte, tak si tady klidně zůstaňte a do mého domu, ze kterého jsem udělal ústředí nikdy nevstoupíte.“ Nato už nic neřekl a vydal se stejně tak, jako všichni ostatní balit věci. Když bylo všechno sbaleno, tak jim podal přenášela, která je přenesla do jejich nového sídla. Přenášedla očaroval tak, že rovnou viděli dům. Vydal se jako první a ostatní jej následovali. Někdo chtěl už poznamenat, že se do té chatrče nemohou vejít, ale jakmile Harry otevřel dveře, tak jim poklesly čelisti. Dům byl vevnitř několikrát zvětšen a luxusně vybaven.

Zatímco se členové rozhlíželi po domě, tak Harry zašel do knihovny, kde si sedl do pohodlného křesla. Když zjistil, že s prohlídkou jen tak neskončí, tak řekl nějaké ty důležité věci týkající se domu a přemístil se zpátky za Sevíkem.

Jak čekal, tak ho našel v laboratoři jak kuchtí nějaký ten lektvar. Vykouzlil si křeslo a sedl si. Sev na něj zamyšleně koukal, až se nakonec zeptal: „Tak co, jak to šlo?“

Ale jakmile viděl Harryho obličej, tak mu to bylo jasné.

„Nejdřív jsem se vydal do Bradavic, kde jsem způsobil menší rozruch a pak jsem se přemístil na ústředí, kde zase otravoval Moody. Ryl do mě a pak když jsem si sundal tu kápi, tak to bylo jako vždy-hádka. A jako vždy jsem vyhrál“celý to vyprávěl z utahaným výrazem, ale po poslední větě se zašklebil. Pak vstal a šel si do svého pokoje lehnout.

Druhý den, jakmile vstal, tak se přemístil do nového ústředí. Tam bylo, jak očekával ticho jako v hrobě. Zašel tedy do kuchyně a pak zavolal Dolly, která udělala snídani. Když bylo jídlo hotovo, tak se vrátila zpátky na panství. Asi po dvaceti minutách se začali trousit první ranní ptáčata. Jak si všimnul, tak mezi nima byl Remus, Dedulus a Kingsley. Když vstoupili do kuchyně, tak je omámila vůně snídaně. Vrhli se na ni a ani si nevšímali Harryho, který si četl noviny. Pak se ostavil i zbytek, který si ovšem už jejich hostitele všimli a pozdravili jej.

„Promiň Harry, že jsme tě nepozdravili, ale je to vážně dobré a už dlouho jsme nic takového neměly.“

„To je v pohodě  Reme, ale co paní Weasleyová? Copak ta vám nevařila?“zeptal se se zájmem.

„Abych řekl pravdu, tak ne,. Ona je totiž nemocná, tak nás nechtěla nakazit nebo co.“

„Tak to jo. Jo mimochodem, tady máte přenášela, která vás vezmou sem, protože nechci, aby jste věděli polohu mého domu. Jsou okouzlené tak, že reagují pouze na členy řádu a člověka, který je na straně dobra a nemá nekalé úmysly, takže se sem nedostane žádný smrtijed. Toť asi vše, takže se mějte.“ Puk.( sem to tam musela dát =))

A jak čas letěl, tak nastal prosinec a s ním vánoční svátky. Harry měl jistý plán. Chtěl pozvat pár lidí, na kterých mu nejvíce záleží na prázdniny k němu domů. Tak tedy začal kouzlit vánoční výzdobu po celém domě. A to dokonce i v pokoji Severuse, kterému se to nelíbilo, ale po několika neúspěšných pokusech to odstranit se s tím smířil. Když už byl vnitřek hotov, tak zbývala už jenom zahrada. Celé pozemky byly zahaleny andělsky bílým sněhem. Kouzlem odstranil sníh z cestiček a pak přemýšlel, jak ji upravit. Pak se mu v hlavě zrodila představa, kterou uskutečnil a s vědomým dobře odvedené práce se vydal zpátky do domu.

Týden před prázdninami rozeslal pozvánky, které se měly 24. prosince v 15 hodin proměnit v přenášedlo a zanést je tak před bránu do jeho domu.

Nastal den „D“ a hodina „H“ a právě se na louku přeneslo třináct osob(nešťastné číslo co?). Zmateni tím, kde jsou se rozhlížely na všechny strany.

„Asi to začaroval špatně“ ozvala se Hermiona.

„Harry? Nikdy. Tady jasně píše, že se promění v přenášedlo a přenese nás to k němu.“Jakmile to Amy dořekla, tak se před ní začal zjevovat nádherný zámek. Koukala na tu krásu tak upřeně, že si ani nevšimla, že ji ostatní pozorují. Pak do ní někdo šťouchl a tak se otočila. Ten, kdo do ní šťouchl nebyl nikdo jiný, než Ron, který to už nevydržel.

„ To je nádhera že? Nečekala jsem, že si Harry tak žije“ řekla jim.

„O čem to tady mluvíš?. Vždyť jediná věc tady v okolí je jen sníh, sníh a zase sníh“ vyštěkl na ni Ron.

„No tak Rone. Vánoce jsou svátky klidu a míru jo?“ řekla mu Mia a obrátila se na Amy. „Co vlastně vidíš?“

„Vidím přenádherný bílý zámek.“Pak ji ale něco došlo. „To my chcete jako říct, že to vidím jako jediná?“

„Jo, zřejmě to tak bude. A kdy si začala vidět ten zámek?“zeptal se Rem.

„No, jak řekla Mia, že to musel asi Harry udělat asi špatně a já přečetla ten text na té pozvánce“odpověděla jednoduše.

„Fajn. Takže teď všichni přečtěte ten text“ nařídil Remus. Všichni tedy začali číst a před nima se už také objevil ten zámek. Někdo na to koukal s vyvalenýma očima, někomu uniklo písknutí a jenom dvojčatům uniklo“ Ty vole“, za což si vysloužili pohoršený pohled jejich mamky a taky pohlavek. Pak se tedy vydali vstupní bránou k hlavním dveřím a přitom si prohlíželi okolí. Pak zaklepali a neotevřel jim nikdo jiný než( teď bych to měla ukončit co? Ne já budu hodnáJ) Severu Snape. Jakmile ho spatřili, tak se všichni zasekli. Nakonec se jako první vzpamatoval Remus, který na něj chtěl seslat nějaké kouzlo, ale než stihl něco udělat, tak všem vylétly hůlky z rukou. Otočili se na osobu, která je odzbrojila a byl to Harry, který právě přišel. Amy na nic nečekala a skočila mu kolem krku a políbila ho. Severu to sledoval se zdvihnutým obočím, protože neměl tušení, že mu to neřekl. Nad tím se musel pousmát, protože i když si to nechtěl připustit, tak měl Harryho rád a věděl, že není jako jeho otec James.

„Tak myslím, že bychom měli jít dovnitř ne?“ozval se Harry. Ostatní jenom přikývli a následovali Harryho do obývacího pokoje. Když si všichni posedali, tak to už jeho babička nevydržela a spustila.

„Jakto, že tu máš toho vraha?“

„No, jak se to vezme. On sice zabil dědu, ale on mu to musel slíbit“když viděl nechápavé výrazy, tak jim vyprávěl o všem. O tom, že je dědicem tří zakladatelů a pro ty nezasvěcené i o viteálech.

„Takže tys zničil další viteál?“zeptala se Hermiona.

„Jo, ale pořád jich ještě pár chybí. Až skončí prázdniny, tak se hodlám vydat hledat další. Tak, ale jelikož jsou Vánoce, tak bychom si měli užívat ne? Takže já navrhuji bruslení. Souhlasíte?“

„Já sem pro Harry, ale jak když nemáme brusle?“ zeptal se Fred.

„Od čeho jsme teda kouzelníci?“ s tím mávl hůlkou a objevilo se před ním patnáct párů bruslí.

„Proč tolik?“ zeptala se babi.

„No, protože strávíme Vánoce spolu, tak taky budeme sdílet i zábavu.“

„Tak fajn.“ Souhlasila nakonec a tak je Harry vedl ven. Jakmile co otevřel balkónové dveře, tak osoby ženského pohlaví vydechly úžasem. Kolem nich byl na pozemcích andělsky bílý sníh. Podél cestiček byly sochy z ledu, které představovaly kouzelná magická zvířata bílé magie a k ohromení všech se většina zvířat pohybovala po pozemcích a dováděla ve sněhu. Harry si nevšímal toho, že se všichni zastavili( teda kromě Severuse, který to už viděl) a pokračoval v cestě k jezeru. U jezera se zastavil, protože k němu přišel jeden z jednorožců a tak si s ním Harry pokecal po jeho.

„To jsou tví přátelé?“ zeptal se Orion

„Ano jsou. Nemusíte se jich bát. Neublíží vám.“

„Dobře. Až odjedou, tak musíš zajít do lesa navštívit tamější obyvatele.“

„Už dlouho jsem tam chtěl zajít, takže prvního ledna odpoledne.“

„To by šlo. Stavím se tu pro tebe.“ Pak zase jednorožec odklusal za svými druhy.

„Harry co to..“nemohla Hermiona najít ten správný výraz.

„To byl jenom Orion a na nic víc se neptej.“

„Aspoň že má docela slušné jméno“ řekl Sev.

„Slušné?“zeptala se Sam.

„Jo, tady Severusovi se nelíbilo jméno mého ptačího kamaráda že?“

„Jo. Vůbec to k němu nešlo.“

„A jaké je tedy to jméno?“

„Artuš“odpověděl Harry.

„Zajímavé, ale nebudeme teda už bruslit?“zeptal se Ron.

„Jasně že jo“ odpověděli všichni a nazuli si brusle. Pak už jenom dováděli a dokonce si zahráli i mudlovský sport- hokej, který nejvíce nadchl pana Weasleyho. Potom k Harrymu přijela Amy a vzala si ho stranou. Všichni je bedlivě sledovali. Viděli, jak se Harry rozzářil a zatočil se s Amy a pak ji dlouze a vášnivě políbil.

Poslední komentáře
09.12.2013 13:32:06: Zajímavé stránky. Tady najdete spoustu srandy, vtipy o chuckovi a podobně: http://www.vtipy.net/inde...
08.03.2007 21:07:21: To all: Byla bych vám nesmírně vděčná, kdyby jste zapsali vaše přezdívky..byla bych totiž ráda, kdyb...
04.03.2007 18:20:16: .smiley${1}smiley${1}
03.03.2007 16:49:52: plosim kouknete se mi na blocek ja chci vedet jestli mam psat moji povidku dal protoze ji asi nikdo ...