Nebezpečné je věřit i nevěřit

Harry Potter a dědic tří

4.kapitola

...vyslal na něj odzbrojovací kletbu.Hůlka mu vletěla do ruky a spolu s tou jeho položil na stůl. Věděl, že kdyby ho naštval, tak by na něj něco seslal a zrovna dnes na nějaký ten souboj neměl nálau.

„ Jestli sem to dobře pochopil, tak jeden život je pro vás víc než tři?" ptal se nevěřícně Harry.

„ Ano to je. Byli to jen mudlové..." začal se obhajovat Moody.

„ A co, že to byli mudlové. To nic nemění na situaci."

„ Jistěže mění. Jste jediný, kdo přežil smrtící kletbu a..."

„ Jenže přežil díky své matce, která se obětovala. MOHLA ŽÍT, ALE JEJÍ LÁSKA KE MNĚ JI ZABILA" křičel Harry na celou kuchyň.

„ To není pravdaů vložil se do toho Remus.

„ JE. ON JI NECHTĚL ZABÍT. cHTĚL ZABÍT MĚ."

„ Byla to její volba" zkusil to znova. „ Ctěla abys žil, jelikož si měl a máš život před sebou."

„ Raději bych zemřel, než vyrůstal u Dursleyových. A stejně ani teď nemám nejlepší vyhlídky na budoucnost" dodal tiše.

„ Co tím myslíš?" zeptala se Nym. Zbytek jen přihlížel rozhovoru neschopen slova.

„ Tu pitomou veštbu".

„ Moment. Chcete říct, že znáte její znění?" optala se překvapená Minerva.

„ Vy ne? Odpovědí mu bylo záporné zakroucení hlavou.

„ Jak tak koukám, tak sem nebyl jediný, komu Brumbál nic neříkal" neodpustil si.

„ Řekněte ji Pottere" zavrčel rozmrzrlý Moody.

„ Nemám k tomu žádný důvod".

„ Musíte nám to říct. Je to pro vaše dobro."

„ O to se snažil Brumbál celý můj život a způsobovalo to ještě větší škody."

„ Proč nám to nechceš říct" zeptala se mile Tonksová. „ Albus nám jenom řekl, že se jí nesmí zmocnit Pán zla."

„ Neřeknu, protože se to týká jenom mě a jeho. Tím sem tuto debatu skončil." Otočil se ke stolu s tím, že si vezme hůlku, ale už tam neležela. Rozhlédl se a uviěl ji v ruce Alastora Moodyho. Došel k němu a prudce mu ji vytrhl z ruky. Jakmile se jí dotýkal sám, tak se kolem něho opět udělala záře se stíny.

„Wow" ozývalo se okolo něho.

„ Musíte nám ji říct" ozvalo se z davu.

„ Tak to teda nemusím" odsekl. Kvůli té věštbě vypadá takhle můj život. Plný ztrát milujících osob, smutku, bolesti a beznaděje. Vy jste si boj proti němu zvolili. Já narozdíl od vás nemám na výběr. Je mi teprve sedmnáct a už jsem se setkal s nejobávanějším čarodějem poslední doby již pětkrát. Všichni ode mě očekávají, že v rozhodujíím souboji nad ním zvítězím. Nikdo si však nechce připustit, že prohraju a Voldemort získá vládu. Je toho už takhle moc a vy mě chcete donutit vám říct její znění. Promiňte, ale necítím se na to, ale do konce prázdnin vás s ní určitě seznámím. Teď mě ale omluvte." Mluvil tiše,ale přes ticho, které v místnosti panovalo to bylo slyšet několikrát hlasitěji. Odešel do haly, kde si vzal svoje zavazadlo a vydal se nahoru do patra. Otevřel první dveře a okamžitě zalehl dopostele a usnul.

Žádné komentáře