Nebezpečné je věřit i nevěřit

Harry Potter a dědic tří

5.kapitola

Po Harryho odchodu nastalo ticho. Všichni měli o čem přemýšlet.
„Promiň Mag, že sem vás neseznámil, ale od Siriusovi Smrti se hodně změnil a myslím, že ho ztrácím."

„Remusi, ty ho neztrácíš. Má tě rád a musíš uznat, že to, co říkal je pravda. Na jeho bedrech je osud Anglie, ne-li celého světa. Vžij se do jeho situace" usmála se. „ Měl by sis jít s ním promluvit".

„ Asi máš pravdu, jdu za ním". Zvedl se a šinul si to pryč. V patře si všimnul otevřených dveřích a tak vešel. Uvnitř ležel Harry s tak spokojeným výrazem, že ho nechtěl budit. Proto se otočil a vrátil se k Mag.

„ To ti nechtěl otevřít?"

„ Spíš sem měl dveře otevřené dokořán, ale spal, tak sem ho nechtěl budit"usmál se.

Druhý den ráno se Harry vzbudil opět se svými nočními můrami. Bylo hodně brzo ráno, a tak se vydal do kuchyně s tím, že se z toho všeho vzpamatuje dřív, než někdo přijde. Když vešel, tak si uvědomil, že se hodně mýlil. Byl tam Remus, Tonks a ta neznámá ze včerejška.

„ Dobré ráno" pozdravil ho Moony.

„Hmm".

„ Co ti je?"

„Nic"odsekl.

„To vidím.Svěř se mi." Harry na něj koukal. Tohle mu vždy říkal Sirius, když poznal, že mu něco je.

„ Špatné sny. Nic víc."

„ Co se ti zdálo?"optal se, ale jakmile zahlél jeho pohled, tak mu to bylo jasné. „ A Harry? Chtěl bych ti představit Mag Smithovou. Chodila s náma do školy". Čekal, že se bude zajímat o to, jestli se znala s jeho rodiči. Ale to, na co se zeptal ho vyvedlo z míry.

„ Je něco k snídani?"

„ Cože???"

„ No ptal sem se, jestli je něco k snídani. Mám hlad a jo mimochodem těšímě." Moony mu neopověděl a vykouzlil před ním talíř s něčím, co se ani zdaleka nepodobovalo jídlu. Hary talíř odsunul a vzhlédl k němu. „ Promiň,ale to se nedá jíst." Vyndal si svou hůlku a udělal pohyb a před ním byl talíř s několika palačinkami. Vypadali nádherně, že se všem sbíhaly sliny. Proto vykouzlil i jim.

„ Odkud to umíš?" zeptala se mezi sousty Tonksová.


„Z jedné knihy, kterou sem dostal od Hermiony."

„ Harry?" ozvala se Mag.

„ Ano".

„ Chci tě požádat, abys mi tykal. Nejsem ještě tak stará. Doufám, že si budeme rozumět a kdybys něco potřeboval, tak za mnou můžeš zajít."

„ Dík. Já budu u sebe." Vstal.

„ Počkej. Ten pokoj, ve kterém si spal je dvojčat. Ty máš svůj pokoj na konci chodby" promluvil Remus. Harry neschopen slova si ani neuvědomil, že ho už Remus dovlekl do prvního patra. Stáli před dveřmi. „ Tenhle pokoj dělal Sirius sám a já v něm byl jenom jednou. Nikdo v něm nebyl kromě nás dvou a Moodyho to děsně vytáčelo.Celá ta místnost je zakletá proti jeho oku."

„ Proč to všechno udělal a k čemu? Jaktože tam nikdo nesměl? Já to vůbec nechápu!" vydechl.

„ Udělal ho, abys měl soukromí a nechtěl, aby jej vyděl někdo jiný dřív než ty. A proč ho dělal? Chtěl ti....."

Žádné komentáře