Nebezpečné je věřit i nevěřit

Ošklivá, ale statečná a nadaná

3.kapitola

Tak a je tu další kapitola..to koukáte co? Já taky...Tahle kapitola je úděsná, takže se na to připravte jo a v další bude lehké doklepnutí děje z tohoto ročníku..tak snad už abych přestala s těmahle kecama a nechala vás číst co?..jo, tak já du =)


Sirius se za ní stále nevěřícně díval, až nakonec ticho prolomil stále se smějící James.

„Teda ta tě doběhla co?“

„Jo.“

„No nic kluci, jsem rád, že jste mě pobavili hned takhle po ránu, ale já vážně musím jít“ ozval se Remus.

„Prosím tě, kam bys chodil? Vždyť teprve škola začala včera?“

„Víš Siriusi jsou tací, kteří rádi čtou ,a tak chodí do knihovny“řekl mu nato Remus a odešel ze síně směr knihovna. Byl zvyklý, že první dva týdny školy byla knihovna prázdná nebo tam našel Lily, ale dnes tam byl i někdo jinej. Nevěděl, kdo to je, ale slyšel pláč. Tak upřímném, že ho nemohl ignorovat, a tak se vydal do nejtemnější části v knihovně. Jaké pro něj bylo překvapení, že tou plačící osobou byla Cath.

 

Jakmile Cath dočetla dopis, tak se vydala ze síně a zamířila si to rovnou do knihovny. Tam si našla jeden tmavý kout a rozplakala se. Pak ji někdo šáhnul na rameno a ona se tak lekla, že trochu nadskočila v křesle. Koukla se, kdo ji způsobil ten šok. Byl to Remus. Myslela, že bude někde s klukama, ale evidentně se zmílila.

„Stalo se ti něco?“zeptal se Remus opatrně. Na to Cath jen zakroutila hlavou, jako že ne. Myslela si, že se ho zbaví, ale on ne a ne odejít.

„Cath, já vím, že mi neříkáš pravdu. Brečíš tady což už o něčem vypovídá a navíc nám James v létě říkal, že si silná holka a že nebrečíš kvůli prkotinám, tak to vyklop.“

„A-a ne-neřekneš to Jamesovi?“mluvila plačtivě a koukala na něj s prosbou v očích.

„Když nechceš, tak mu to neřeknu, ale musíš mi slíbit, že když budeš mít nějaký problém, tak za mnou přijdeš jasné?“

„Jo jasné.“

„Tak teda znovu. Co tě trápí?“ zeptal se. Ta místo odpovědi mu dala do rukou kus zmačkaného pergamenu. Jak později zjistil, tak to byl dopis od jejich rodičů, ve kterém stálo:

 

   Cath,

   Zklamala si nás. Nikdy bych neřekla, že budu pod svou střechou vychovávat Zmijozelačku. Nic od nás nečekej. Žádné peníze, dárky a různé blbosti. K nám můžeš jezdit pouze na velké prázdniny a taky ti koupíme pomůcky do školy. Nic víc ti neposkytneme. Nepiš nám dopisy a nech Jamese nepokoji. Nechcem abys ho zkazila. Od teď to není tvůj bratr a ty nejsi naše dcera.

                                                        Potterovi

 

Tak tohle teda nečekal. Nemohl uvěřit, že tak milí lidé jako Potterovi mohou něco takového napsat. Stále tomu nemohl uvěřit a tak si to četl stále dokola. Po asi desátém přečtení se kouknul na Cath, která se znovu rozplakala. Přiklekl k ní a objal ji. Ta se po chvilce uklidnila a vděčně na něj pohlédla.

„Díky Remusi. Jsi fakt kamarád.“

„Nemáš zač. Teda abych řekl pravdu, tak bych tohleto od vašich nečekal. Kdyby tohle četl Sirius, tak by si i myslel, že  to psala jeho matinka.“

„Tak tohle mi teda moc nepomohlo“řekla mu se smutným úsměvem.

„No to máš nejspíš pravdu, ale aspoň ses trochu usmála. Snaž se zapomenout na ten dopis a buď zase tou bezstarostnou holkou, jakou sem v létě poznal.“

„Pokusím se, ale nelze zapomenout na to, co sem dostala“ řekla a zvedla se. „Tak ještě jednou dík, ale já už musím na formule.“

„Počkej já musím taky.“ Tak se tedy vydali do třetího patra, kde se nachází učebna formulí a také OPČM. Když přicházeli k učebně, tak si Cath všimla Jamese a smutně se usmála a zašla do učebny. Remus se tedy vydal za svými kamarády. A jak očekával, tak James hned spustil.

„Jakože ses s ní bavil? A kde jste se vlastně potkali?“

„Klid Jamesi. Potkal jsem se s ní v knihovně. A s kým si povídám ti může být naprosto jedno“řekl mu nahněvaně Remus, až to všechny v blízkosti překvapilo, protože všichni znají Remuse Lupina, jako klidného a vyrovnaného člověka.

„Remusi?“nic. Mlčel a to Jamese hrozně štvalo.

„Omlouvám se. Samozřejmě, že ti nechci říkat, s kým si můžeš povídat, ale stále jsem pořád vyvedej ze včerejška.“ Remus se na něj kouknul. „Fajn. Omluva se přijímá.“

„Jseš velkorysej, ale teď by si mi mohl říct, o čem jste se bavili.“

„No, tak to teda nemohl.“Vytáhnul si  z tašky učebnici a začal si v ní číst. Pak, když si všimnul, jak se jeho kamarád nadechuje, tak dodal. „Nemohl, protože mě požádala, abych ti to neříkal.“

„Proč to nesmím vědět? To je to tak hrozné nebo co?“

„Chceš říct pravdu?“

„Si piš, že chci“ tvrdil sebejistě James.

„Tak to, o čem jsme si povídali, tak by tě nenapadlo ani v těch nejhorších nočních můrách a až se to dozvíš, tak tě to naprosto vykolejí. A abych se přiznal, tak i já měl co dělat, abych to vydýchal.“ James nato chtěl ještě něco říct, ale v tom zazvonilo a o třídy vstoupil jejich neoblíbený profesor Harris. 

 

********************************************************

Po rozloučení s Remusem si sedla do poslední lavice. A jak to bylo ve všech ročnících, tak měli většinu hodin se Zmijozelem. Seděla tam vzadu a vedle ní bylo volné místo. Pak do třídy vešla jedna holka z Nebelvíru. Bylo na ní vidět, jak se rozhlíží po třídě a hledá volné místo. Jak si ale všimla, tak jediné bylo mezi zmijozeláky. Tak se tedy vydala o poslední lavice a sedla si s Cath. Pak přišel profesor Kratiknot a zahájil hodinu.

„Vítám vás na hodině kouzelných formulí. Dnes si zkusíme levitační kouzlo, což znamená schopnost hýbat s předměty. Nyní si zkusíme pohyb s hůlkou ano? Takže se koukejte.“ S tím máchnul hůlkou a zvedla se kniha, kterou měl na stole. Pak vyzval ostatní, ať si zkouší ten pohyb hůlkou. „Dobře a teď si k tomu přidáme formuli, která zní Wingardium Leviossa.“

Ze všech stran třídy se ozývala formule. Pouze jedna osoba seděla a nic nedělala. To ovšem neuniklo profesorovi.

„Slečno Potterová, mohla byste mi vysvětlit, proč netrénujete jako všichni vaši spolužáci?“ Jakmile zaslechla svoje jméno, tak se probrala ze svých myšlenek a poslouchala profesora.

proč bych trénovala, když to umím?“zeptala se nevinně.

„Tak nám to tedy ukažte slečno.“ Cath si tedy vzala do ruky hůlky a provedla celej proces a do vzduchu se vznesl globus, který byl na druhém konci třídy. Profesora tak překvapilo, že to udělala hned na poprvé, že si samým překvapením sednul na židli. Celá třída se koukala střídavě na ni a na stále se vznášející globus. Když ji to už přestalo bavit, tak zrušila kouzlo a znovu odložila svou hůlku.

„Ve-velice dobře slečno Potterová. 20 bodů“ vykoktal ze sebe maličký profesor a než stačil zadat úkol, tak zazvonilo a všichni se vyhrnuli ze třídy.

Studenti prvního ročníku Nebelvíru rozšířili to, že se Cath hned na první pokus provedla kouzlo. Zmijozelští samozřejmě chtěli ukázat sílu těch, co chodí do jejich koleje, a tak rozšířili, že hned první den odzbrojila třeťačku a k tomu ještě Blackovou. Cath se snažila dotazům ostatních  vyhnout, a tak se zašila do knihovny. Bohužel ani tam neměla klid. Jakmile přišla asi 20ti členná skupina se jí zeptat, zda je to všechno pravda, tak se k ní přiřítila knihovnice a nekompromisně ji vyhodila. Cath to tak dopálilo, že se vydala do Velké síně, kde právě probíhala večeře. Měla štěstí, protože tam byla většina obyvatel hradu. Přiřítila se ke zmijozelskému stolu, kde si stoupla na lavici a pronesla Sonorus( že ji ale nenapadlo, že se to ještě neučili co?)

„Takže, ráda bych vám řekla, že jsem velmi klidná a vyrovnaná osoba. Ovšem vaše dnešní chování mě naštvalo, protože mě madam Pinceyová kvůli vám pro dnešek vyhodila z knihovny, a tak budu muset do společenské místnosti dřív, než jsem zamýšlela. A aby jste mi dali už pokoj, tak vám odpovím na váš dotaz. Ano, skutečně jsem hned první den ozbrojila Blackovou. A teď mě omluvte a vám profesorům se chci omluvit za to, že jsem vám přerušila vaši poklidnou večeři , takže přeji dobrou chuť. Quitus.“

Po tomto proslovu se vydala pryč a zanechala tam jak překvapené profesory, tak i studenty. Nevěděla kam má jít. Do knihovny nesměla a do společensky se jí nechtělo. Proto se rozhodla jít prozkoumat hrad. Když už byla unavená, tak se vydala spát.

 

Od této doby byl její každý den stejný. Ráno vstala a šla se nasnídat do prázdné síně, pak šla do knihovny, na hodiny, oběd, knihovna, večeře, knihovna a pak jít spát. Po dvou týdnech školy se dozvěděla, že se její bratr chce stát nehelvítským chytačem. Tak mu poslala dopis s gratulací k přijetí do týmu. Nevěděla jak, ale byla si jistá, že ho vezmou do týmu. Jeho překvapený výraz, který se mu usadil po přečtení dopisu na obličeji byl k nezaplacení. Na tváři se Cath objevil úsměv, čehož si všimlo její nejbližší okolí a dost je to překvapilo, protože to bylo poprvé, kdy se usmála.

Byl listopad a konal se první famfrpálový zápas. Sezónu zahajoval Nebelvíru vs. Zmijozel. A jak Cath tušila, tak Nebelvíru díky Jamesovi poprvé po dlouhé době porazili Zmijozel 260:80.

Nebelvírští(spolu s ostatníma kolejemi) začali jásat a skandovat Jakešovo jméno. Jakmile tým sesedl z košťat, tak se všichni z tribun(kromě Zmijozelu) vydali za hráči. Cath o všechno sledovala zpovzdálí, a když už bylo dost lidí na stadionu, tak se vydala za nima. Zmijozelští v domnění, že je jde urazit nebo tak něco se k ní přidali. Zato profesoři se nato dívali dost vylekaně, protože netušili, jak to dopadne. Cath si to rázným krokem k oslavujícímu davu. Nikdo z nich si nevšiml příchozích, tak si Cath odkašlala, což samozřejmě slyšel pouze pár těch nejbližších. S neblahým tušením se otočili a poklepali na rameno těm před nima, kteří zareagovali úplně stejně a pomalu ustupovali z cesty. Takto to pokračovalo, dokud neviděla Jamese. Všichni ztichli. Profesoři sbíhali z tribun v tušení velké rvačky mezi studenty. Cath s vážným krokem přistoupila k Jamesovi a dívala se mu do očí. Pak udělala něco, co nikdo nečekal. Hodila se Jamesovi kolem krku a dala mu pusu na tvář. Pak o něj trošku odstoupila a řekla: „ Blahopřeji vám k vítězství, ale hlavně tobě bratříčku.“ Pak odešla. Nikdo se nehnul. Stále se koukali na to místo, kde ještě před chvílí byla.

 

Od tohoto incidentu na ni házeli zmijozelští vražedné pohledy nebo naráželi na její vzhled a uráželi její rodinu. Naproti tomu ostatní nevěděli, jak se k ní mají chovat. Svým chováním však nevykolejila Poberty a ostatní studenty, ale hlavně profesory v čele s Brumbálem. Ovšem našel se i jeden člověk, který s ní uzavřel přátelství. Byla to bridget Johnsonová z Nebelvíru, která byla známa po celé škole sháněním informací. A dokonce s Cathliinou pomocí založila Bradavičko noviny(BN). Stali se z nich kamarády na život a na smrt. A jelikož byla Cath spoluautorkou, tak si vydělávala i peníze, a mohla tak koupit těm, co měla ráda dárky.

 

A jak už bylo zmíněno, tak to velmi překvapilo Brumbála(což je co říct že? J). A jelikož se chtěl o Cath dozvědět co možná nejvíc, tak si svolal profesorskou radu. Když už si všichni posedali ve sborovně na svá místa, tak začal.

„Tak, všichni si jistě vzpomínáte na ten incident, který se stal na stadionu. A proto se chci o slečně Potterové dozvědět co možná nejvíce. Takže můžeš začít třeba ty Alexi, když jsi jejím vedoucím.“

„Abych se přiznal Albusi, tak toho o ní mnoho nevím. Ale mohu s jistotou říci,že je velmi nadaná na lektvary a taky to, že se s ní ostatní z koleje nebaví kvůli již zmiňovanému incidentu.“

„Děkuji. Minervo?“

„No, u mě je  nejlepší studentka z ročníku. A také vím, že se skamarádila se slečnou Johnsonovou z mé koleje a založily spolu nám známé BN. Na všechno má odpověď a všechno se jí hned na poprvé podaří.“

„To bude možná tím, že všechen volný čas tráví u mě v knihovně. Mám takový pocit, že na koleji pouze přespává“přidala se do rozhovoru i knihovnice.

„Musím uznat, že slečna Potterová je velmi zvláštní dívka. A nevíte náhodou, zda-li se už baví se svým bratrem?“

„Nevšimla jsem si Albusi, ale myslím, že pan Potter má snahu, ale slečna o to zřejmě nemá zájem“vyřkla svoji domněnku Minerva.

„Dobře, děkuji všem za účast.“

Poslední komentáře
04.12.2007 14:54:17: teda, příjde mi to jako docela nereálná povídka.. Já vím, že v povídkách může být klidně Brumbál s r...
31.07.2007 18:31:56: no podla mna by jej nespravili toto. ved ju poznali , a zeby sa 11-rocne decko pretvarovalo...
09.04.2007 16:17:54: je to úžasná povídka , pokračuj. A to rychle smiley${1}smiley${1}
05.04.2007 12:38:26: Tady pořád není další kapitolkasmiley${1}.Napiš prosím další,je to super povídka