Nebezpečné je věřit i nevěřit

Bílá paní

4.Kapča k BP

No a je tu další. ... Omlovám se, že dříve nic nepřibylo, ale jsem ve třetáku a já toho mám moc, takže na psaní nemám tolik času, kolik bych chtěla.
je tu další kapča, čehož jste si asi všimli. Doufám, že budete komentovat a že vás bude hodně, protože komenty neodpovídají navštěvnosti.
PS: pokud nááhodou bude mít někdo nápad jako Pasu a předá mi nějaký řetězák, tak mi to ohlašte zde na stránkách. A upozorňuji, že nebudu dělat nějaké naprosto nesmyslné řetězáky, které jsou naprosto stupidní jasné? Jsem ráda, že to víte a berete na vědomí, takže zase někdy papa XD

„Táák jdeme na to“

Přemístila se přímo do vedlejší místnosti. Koukla se kolem a zjistila, že jí její výpočty, které včera ohledně kamer prováděla, tak jí vyšly. Rychle nakoukla za pootevřené dveře. Viděla, jak se kamera od ní odklání, ale to znamenalo, že se na ní natočí kamera, před kterou právě stála. Rychle vklouzla do místnosti. Rozhlédla se a spatřila obraz Slunečnice od Van Gogha. Ještě dneska si nadávala za to, že ji to nenapadlo dříve.

Na kameru použila kouzlo, které vyvolávalo dojem, že tam nikdo není. Vydala se tedy k obrazu. Když se ho dotkla, tak se spustil alarm. Začala panikařit, co se děje. Pak jí to došlo. Rychle šáhnula na zadní stranu obrazu. Cítila tam něco, co tam nemělo být. Chytla to a vytáhla. V ruce držela obálku. Když chtěla obálku otevřít, tak strnula. Uslyšela, jak někdo běží právě sem. Vzrušením dočista zapomněla, že spustila alarm. Z toho si vyvodila, že se k ní právě blíží ochranka galerie.

„Sakra! Sakra, co teď?! Za chvíli jsou tu!“ zmatkovala a ani ji nenapadlo, že se může přemístit. Když už byla ochranka hodně blízko dveří, tak ji něco napadlo. Dveře se rozlétly a v nich stála zmatená ochranka. Kouzlo, které bylo použito na kameru, tak vyprchalo. Ochranka se ještě jednou rozhlédla, pak si všimla nepatrně pootevřených dveří, a tak je napadlo, že lupič právě jimi uprchl. Na nic nečekali a rozeběhli se dál.

„Uff, tak to bylo o chlup“ úlevně vydechla. „ Ještě, že jsem si vzpomněla na splývající  kouzlo. Tomu se říká nápad na poslední chvíli. No, ale už mám potvrzený, že když má člověk v krvi adrenalin, tak že mu to rychleji myslí“ říkala si v duchu. Ještě jednou se rozhlédla a znova spočinula na onom obrazu. Pak se zasekla. „No to snad není možné. Jsem taková kráva. Vždyť jsem se mohla v klídku přemístit“ uvědomila si. Už už se chtěla zviditelnit, když si všimla kamery „ No, tak to jsem mohla pěkně po….ehm podělat. Ještě, že jsem si toho všimla. Dneska mám velké štěstí, ale jak se říká, tak štěstí netrvá věčně“ s touto poslední větou se přemístila do svého pokoje.

 

…………………………

 

Konala se porada řádu. Nikde se nic nedělo a to se jim nelíbilo. Bylo moc velké ticho. Ticho před bouří. Většina členů na poradě usínala, protože hlášení ze všech míst, která hlídali, byla stejná. Jediná výjimka byla na ministerstvu, kde se právě „zabydloval“ nový ministr- Popletal.

Brumbál už chtěl poradu ukončit, ale všimli si Lily Potterové, která zvedla ruku. Vyzval ji tedy, aby promluvila.

„No, takže v dnešních mudlovských novinách  se psalo o Národní galerii. Včera v pozdních hodinách tam byl s velkou pravděpodobností zloděj a já bych to tipla na nějakého kouzelníka.“

„Proč si myslíš, že to byl kouzelník?“ zeptal se Brumbál.

„Protože byl spuštěný alarm v místnosti, kde jsou vystaveny obrazy od Vincenta van Gogha…“

„Koho?“ ozvalo se několik členů. Lily nad tím jenom mávla rukou.

„To je jedno. Podstatné je, že kamery nikoho v té místnosti nezachytili a ani ochranku, která tam během chvilky dorazila nikoho nenašla. Dokonce se v novinách píše, že byly otevřené dveře, která byly na údajně zavřeny. Ochranka si prý myslela, že právě jimi jim utekl zloděj. Ale ani na ostatních kamerách nikdo zachycen nebyl“ dokončila Lily. Členové se nad tím zamysleli, protože tohle bylo opravdu podezřelé.

„Co ukradl?“

„Nic“

„Nic?“

„Ne. Asi ho polekal alarm a tak se přemístil.“

„Hm. To je opravdu divné. Remusi, Franku, skočte prosím se kouknout do galerie, jestli tam je cítit magie“ požádal je Albus. Ti dva se zvedli a okamžitě se přemístili. Po patnácti minutách se vrátili a potvrdili, že tam skutečně byl nějaký kouzelník. Hned se rozproudila diskuze, co by kouzelník potřeboval v galerii takhle pozdě. Pak je napadlo, že by to mohli být smrtijedi, a že to byla akce, na kterou se připravovali, ale nevyšla jim. Jediné, co jim bylo divné bylo to, proč si nevzali to, co potřebovali a nechali se vylekat alarmem. To jim vrtalo hlavou. Nebo si snad vzali to, co chtěli?

Poslední komentáře
09.11.2007 19:59:21: smiley${1}
08.11.2007 10:36:06: chválně jestly uhodneš co ti dneska napíšu...sssssuper:-) vážně pěkná kapitola
04.11.2007 21:26:20: Ups, tak koukám, že jsem nějak zapomněla komentovat..smiley Kapitolka je opravdu moc a moc hezká a já ...
04.11.2007 18:01:58: Ahojky! Máš u mě na blogu řetězák smiley${1}