Nebezpečné je věřit i nevěřit

Bílá paní

6.kapitola-Sandra Jane Blackwellová-Blacková

Přemístila se přímo středu vesnice, kde smrtijedi nejvíce zničili domy a  zabili i několik mudlů. Zavřela oči a zaposlouchala se do okolních zvuků. Zjistila, že se tady ještě bojuje. Jak zjistila, tak to je na západní straně vesnice. Slyšela, jak se tam přemístil Fénixův řád. Nevšímala si jich  a se stále zavřenýma očima se vydala tam, kde ještě byli smrtijedi. Když byla na místě, tak bylo slyšet, jak vše utichlo až na pár mudlů, kteří byli na pokraji zhroucení. Po dlouhé době si vytáhla svou hůlku a mávla s ní. Kolem mudlů se zvednul sníh, který je přemístil za členy řádu. Ti, jež patřili mezi lékouzelníky, tak se k nim vydali a začali je léčit.

Během toho, kdy toto kouzlo prováděla, tak se jeden smrtijed přemístil. „Asi srab“ prolétlo jí hlavou. Mezi řádem a smrtijedy se rozpoutal boj. Jí však na tom něco nesedělo. Nevěděla co, ale tenhle pocit nevěstil nic dobrého. Jak za chvilku zjistila, tak její pocit nezklamal. Na bojiště se právě přemístil Lord Voldemort s oním smrtijedem, který jí šel nejspíše napráskat a pak ještě jeden v černém. Podle jeho oblečení zjistila, že to není řadový smrtijed a že není ani na stejné úrovni jako Voldemort. Nejspíše nějaký spojenec“ probliklo jí hlavou. Jakmile všichni zaregistrovali nově příchozí, tak boj ustal. Smrtijedi se jako poslušní pejsánci vydali ke svému pánovi a fénixové za Bílou paní.

„Ale, kohopak to tu máme“ ozval se škodolibý hlas Lorda Voldemorta. „Kdo jsi?“ dodal.

„Někdo“ odvětila. To všechny zarazilo.

„Opravdu? A kdepak je ten tvůj konec na tuto odpověď? Hmm.Pokud se pamatuji, tak celá odpověď byla: Někdo a přece nikdo“ ozvala se Belatrix.

„Nyní už důvod k této části není“Už viděla, jak se nadechuje, ale zarazil ji muž v černém (Man in BlackJ…toho asi moc nevíte, když jich tam bylo mnoho), kterého odhadovala na nějakého spojence.

„To stačí“ promluvil a ještě zvedl ruku, aby tak zabránil protestům ze strany Belatrix. Vykročil z řad smrtijedů a začal se pomalu přibližovat k Bílé paní, které se ten hlas zdál povědomí, ale nemohla si vzpomenout. Byla tak zabraná tím, kdo by to mohl být, že si nevšimla, že stojí před ní. Už už zvedala ruku, že by na něj něco vyslala, ale to k ní rychle přiskočil a začal ji vášnivě líbat. Jak smrtijedi s Voldemortem, tak Fénixův řád na to koukal dosti vykolejeně.

 

Z pohledu BP

Ten hlas znám, ale odkud? Z minulosti? Z přítomnosti? Nebo je to jenom má fantazie? Sakra, asi na to nepřijdu!!, kouknu se, ale co to nevidím? On stojí přímo přede mnou. Rychle na něj musím použít nějaké kouzlo. Než však stačím něco udělat, tak mě začne líbat. CO si to dovoluje? No, ale líbá skutečně skvěle. Ježíši, nad čím to zase přemýšlím? Musím to přerušit. No tak holka, to zvládneš. Bože, proč musí tak skvěle líbat? Uf, jsem dobrá“ řekla si, když polibek přerušila a pak mu dala ještě facku. Přitom „neznámému“ spadla kápě. Na muže, který stál před ním doslova vyvalila oči. Poznala ho. Minulost ji dohnala. Začala pomalu od něj ustupovat, ale on se stále přibližoval.

„Mě se nemusíš bát“ zašeptal.

„Ne? A koho teda? Jeho?“ posměšně ukázala na Voldemorta. „ON mi na rozdíl od tebe nijak neublížil. On neupálil našeho syna. Tos byl ty!!Nenávidím tě za to, co jsi udělal“řvala na něj a přitom brečela.

„Já jsem nic takového neudělal“ zašeptal zničeně.

Ne?! To jsem snad před těmi pěti lety měla halucinace, když si zapálil našeho půlročního syna? Když jsem ho slyšela plakat, tak to byla taky halucinace?“ křičela dál. Už to nevydržela a svezla se na kolena. Když viděla, jak se k ní chtěl vydat, tak na něj zařvala „Ani se ke mně nepřibližuj. Hajzle jeden

Já jsem ale nic takového neudělal“ zakřičel na ni.

 

Nikdo z přihlížejících nic nechápal. Co bylo jasné bylo, že se ti dva znají a mají, teda měli syna, kterého podle ní upálil on, ale podle něho to neudělal. Co však všechny překvapilo bylo to, že mluvila zcela normálně. Zřejmě to dělala naschvál, aby se tak dělala zajímavější. Nakonec se do toho vložil Voldemort, kterého štvalo, že neví, vo co de.

„Tak dost. Zřejmě ji znáš, tak kdopak to je“ promluvil zatím klidně Voldemort.

„Moje manželka“ řekl v klidu. Tak tohle bylo už na všechny dost. „Moje manželka, kterou jsem po dlouhých pěti letech našel“ dodal.

„Fajn, tak si mě viděl a můžeš zase jít“ prskla na něj.

„Já jsem tě ale Katie nehledal těch pět let proto, abych tě jenom viděl“

„To si jako myslíš, že potom všem se k tobě vrátím? Vždyť i ten sňatek byl proti mé vůli“

„Já vím“řekl smutně, pak se ale na ní zadíval. „Ale než mě pošleš do nejhoroucích pekel, tak bych byl rád, kdybys někoho viděla“ řekl a pak zavolal domácího skřítka, který se následně objevil. „Pane, přejete si něco?“zeptal se zdvořile. „Ano, přiveď ho“ vyslovil svou prosbu. Skřítek na nic nečekal a s hlubokou úklonou se přemístil a během chvilky byl zpátky i s někým dalším. Před nimi stál malý chlapec.

„Johne?“ zašeptala Katie. Jakmile chlapec uslyšel svoje jméno, tak se otočil. Zvědavě si prohlížel tu, která ho oslovila a pak se kouknul na svého otce.

„Johne, dovol, abych ti představil tvoji maminku“ promluvil k němu láskyplně jeho otec. Malý John se otočil na osobu, která je jeho matkou. Tak dlouho ji chtěl poznat, takže se rozeběhl do její otevřené náruče.

„Maminko“ zašeptal. Na to se Katie rozbrečela a ještě pevněji ho objala. „Chlapečku můj“ vzlykala stále. Ani si nevšimla, že na ni byla vyslaná kletba smrti, kterou její muž úspěšně odklonil.

„MÉ RODINĚ NIKDO NEBUDE UBLIŽOVAT“ zakřičel na Voldemorta a vyslal na něj kletbu. Na to se Katie postavila a schovala svého syna, kterého považovala za mrtvého. Nakonec se rozhodla, že ho pošle na ústředí řádu s nějakým členem. Rychle ho odvedla ke členům a požádala je, aby ho vzaly do bezpečí. Jedna členka kývla a přemístila se s ním. Poté se vydala po bok svého nedobrovolného manžela. Když vedle něj stanula, tak si začala rozepínat svůj plášť, který tak dlouho nosila na veřejnosti. Nyní tak všichni mohli vidět, jak Bílá paní ve skutečnosti vypadá. Nejlepší pohled však měli smrtijedi, ke kterým byla otočená čelem.

Byla to nádherná štíhlá mladá žena, která měla tmavě hnědé vlasy s černými melíry a modré oči. Na sobě měla bílé šortky a bílou halenku, kterou měla zavázanou tak, že byla vidět podprsenka. K tomu všemu na sobě měla bílé kozačky. Teď se jim na 100% potvrdilo, že tato osoba miluje bílou a k tomu k ní přiletěl její bílý sokol.

„Tak ty jsi chtěl ublížit mému synu?“zavrčela na něj mrazivě. Bylo cítit, jak se v její blízkosti ochladilo.

„Řekni své jméno“

„Vážně to chcete slyšet? Myslím, že by to tady někdo nemusel rozdýchat“ušklíbla se. Ale když viděla jeho odhodlaný výraz, tak mu odpověděla. „Donedávna Katie Stevensononá-Blackwellová a nyní už navždy Sandra Jane Blackwellová, za svobodna Blacková.

Poslední komentáře
02.06.2008 11:39:41: to pantherka: bella bude tak moc vyšokovaná, že se nezmohne ani na á, ani na bé a ani na césmiley...
01.06.2008 08:15:17: Nádherná povídka, hlavně zajímavý nápad...:)
17.12.2007 19:05:15: Jůůůůůůůůůů tahle povídka se mi fakt líbí, kdy bude další?
10.12.2007 10:28:11: A kdy přidáš další kapču ke strážci lesa?