Nebezpečné je věřit i nevěřit

Ošklivá, ale statečná a nadaná

11. kapitolka k OSN

Teda lidi nevím, jestli jste si toho všimli, ale tento týden přidávám už asi třetí kapču...k této povídce druhou...jsem se nějak rozjela co? Ale to víte, příští týden budu pryč a budu se vracet na večír,takže není jasné, jak to bude přibývat...
PS: Pro ty, kteří na mě mají ICQ, tak se omlouvám, že jsem se tam dlouho neukázala, ale můj inteligentní bratr si tak nějak hrál a jaksi mi smazal to trvalé přihlášení bo jak se tomu nadává, takže si potřebuju vzpomenout na heslo, které jsem tam kdysi dávala, což je můj hlavní problém..no uvidíme, za jak dlouho si na to vzpomenu, protože v té době jsem měla trend dávat vždy jiná hesla...tak to je asi vše, takže nezapomente zanechat nějaký ten komentík =)
Po snídani se vydali nahoru po schodech a povídali si o tom, co jaksi “prospala“. Ve třetím se rozloučili, protože ona měla mít OPČM a on měl o patro výše přeměňování.

Přisedla si k Bridget, se kterou seděla od začátku studia na této škole. No upřímně s ní seděla jenom na formulích ten první den a pak seděla sama, ale po tom incidentu po famfrpálu spolu už pořád seděli na společných formulích. Když se chtěla Cath Bridget zrovna na něco zeptat, tak do třídy vstoupil profesor Harris. Učitelé ji nevadili, ale tohohle neměla v lásce. Nevěděla proč, ale měla takové tušení, že časem přejde k Voldemortovi.

„Takže, spolu s panem ředitelem jsme se dohodli, že pro šestý a sedmý ročník bude v pátek a ve středu dvojhodinovka soubojů. Je to taková malá příprava na svět tam venku, kde propuká válka. Souboje jsou povinné. Budete na nich bojovat a když se tam objeví nějaké kouzlo, které někdo z vás nezná, tak se přihlásíte a já nebo sesilatel vám řekneme, co to bylo za kouzlo, jeho účinky a případnou obranu“ zahájil hodinu profesor Harris. Celou hodinu vlastně mluvil o pravidlech a o tom, jak to bude probíhat. Jediná informace, kterou nevěděla bylo to, kdo bude pomáhat při soubojích.

„…v soubojích bude pomáhat profesor Kratiknot a profesor Brumbál tam bude dohlížet. Upozorňuji, že se nesmí používat zakázané kletby a kouzla, která mohou vážně ublížit. Je to jasné?“zeptal se výhružně. Odpovědí mu bylo podrážděné mručení, což se mu nelíbilo, tak to hnedka napravili Ano pane. S tím byl spokojený, takže jim oznámil, že souboje začínají dneska ve čtyři hodiny, a pak je propustil.

 

Nastala doba první hodiny soubojů. Jakmile vešla, tak si všimla Brumbála, který seděl na své židli a dohlížel na kázeň, zatímco profesoři dolaďovali vyvýšené pódium. Měla takové tušení, že Brumbál tam je kvůli ní. Nelíbilo se jí neustále sledoval. Asi se bál, že se přidá na stranu zla nebo hůř se z ní stane Paní zla. Netušila, ale jedno věděla jistě. Ona se nikdy nepřidá na stranu zla. Vždyť to smrtijedi ji připravili o kmotra. O člověka, kterému věřila. Člověku, který ji vždy podržel. Z jejích úvah ji ale vyrušil profesor Harris, který zahájil souboje.

„Takže myslím, že všichni víte, proč tu jste a znáte pravidla, takže doufám, že je budete dodržovat. Jestli je nebudete dodržovat, tak budu odebírat body, popřípadě zadávat školní tresty.“ Souboje byli takové nezáživné, protože všichni používali kouzla, která znali všichni, takže se nic vysvětlovat nemuselo. Jediné záživné souboje byli mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Na ty Nebelvíry, které nejvíc nenáviděli, tak používali Zmijozelové i kouzla z černé magie. Byla to kouzla, která mohla ublížit, takže za ně Harris strhával body. Za celou dvojhodinovku se na Cath nedostala řada, takže se zabavovala tím, že počítala kolik ztratili bodů a tím se snížil náskok, který získali před Nebelvírem. Když se nad tím zamyslela, tak vyhrávali školní pohár a Nebelvír zase famfrpálový. Jí bylo jedno, jestli vyhrají famfrpál, protože ona ho nehrála, ale kdyby nevyhráli ten školní, tak to by brala jako osobní pomstu.

Když bylo po večerce, tak požádala Nicol a Severuse, aby svolali ty, co byli na soubojích. Všichni vypadali mrzutě, protože museli kvůli nějaké ošklivce svou dosavadní činnost.

„Takže, jestli jste si všimli, tak tady je pouze šestý a  sedmý ročník. Svolala jsem vás sem, protože kvůli některým tady,“ koukla na Narcissu, Goyla a další “se rozhodli porušit pravidla. Vím, že Zmijozelu nehraje čestně, ale kvůli těm, co porušili pravidla jsme přišli o víc jak padesát bodů. Když jsem byla mimo, tak jste mi nadávali, že přicházíme o body, ale co děláte teďkom  vy? Já nevím jak vy, ale ráda bych vyhrála alespoň školní pohár, když nevyhrajeme famfrpálový…“ pak ji přerušil Regulus Black.

„Zítra hrajeme rozhodující zápas, který vyhrajeme“

„Chceš se vsadit, že to projedeme jako vždycky?“

„Klidně“

„Fajn. Když vyhraji já, tak ty poblahopřeješ Nebelvíru k vítězství. A to předevšema. Máš šanci ještě couvnout“ dala mu ještě na výběr.

„Ne díky. Když ale vyhraju já, tak ty mi budeš do konce roku dělat úkoly. Platí?“ zeptal se mladý black.

„Platí“ řekl a na důkaz si podali ruce. Pak se otočil na všechny a požádala, ať omezí ztrátu bodů. Nejlepší způsob je být pár dní vzorným Zmijozelem.  Jakmile tohle ale řekla, tak ji všichni poslali do háje. Věděla to bylo na ně velký sousto, ale za pokus člověk nic nedá. Společenka byla prázdná, tak se vydala spát. Po soubojích požádala Brumbála, zda by mohla jít zítra dopoledne na Příčnou, kvůli pozůstalosti jejího kmotra. Musela podepsat nějaké formuláře, ale jelikož když tady byl ten právník byla mimo, tak to tehdy nepodepsala.

 

                                                      *********

Byl nádherný sobotní den. Ideální počasí na famfrpál pomyslela si Cath. Ten den se zastavila u právníka, kde si měla vyzvednout klíče od trezoru, krámku a taky jeho bytu. Nejdříve si zašla do krámku. Bylo vidět, že krám je opuštěný, protože okna byla zašpiněná a uvnitř to nevypadalo o moc lépe. Jakmile otevřela, tak se k ní seběhnulo kolem pěti lidí v domnění, že se knihkupectví znovu otevřelo. Řekla jim, že se musí vrátit do školy, ale že je obslouží. Když byli její zákazníci pryč, tak se vydala nahoru do bytu. Bylo tam jasně znát, že dřívější majitel byl muž samotář. Věděla, že její kmotr nerad uklízel, a tak mu tady vždycky o prázdninách poklidila, ale o dalších ten nepořádek byl zase zpátky. Když nenašla nic zajímavého, tak se vydala  ke Gringottovým. Nešla tam jenom kvůli listině o přepsání trezoru, ale kvůli něčemu, co bylo v trezoru. Pro něco, o čem věděla jenom ona. Šla tam pro dárek, který chtěl dát Paul k Jamesovým sedmnáctým narozeninám, ale bohužel zemřel dříve, než mu ten dar mohl dát. Dala dar do zakouzleného baťohu, a vydala se do Děravého kotle, odkud se měla letaxovou sítí dostat zpátky do Bradavic.

                

                                                      **********

 

Krb ji vyhodil ve společenské místnosti, kam měla namířeno. Vydala se tedy na famfrpálový stadion, protože jak si všimla, tak překročila dobu, kdy se měla hlásit Brumbálovi. Během cesty ji však napadlo zavolat jednoho bradavického skřítka, který předá zprávu o jejím návratu řediteli. Jakmile zmizel, tak se vydal ztichlými Bradavicemi ven. Když dorazila na stadion, tak zůstala stát dole. Připadalo jí zbytečné chodit nahoru, ikdyž odsud nebyl tak skvělý výhled. Když už tam stála kolem hodiny, tak to konečně vypadalo, že zápas bude ukončen. Jako zdálky slyšela hlas komentátora,-Siriuse-jak ohlašuje, že James chytil zlatonku a Nebelvír vyhrává pohár. Než šla za Jamesem, tak si zašla pro Reguluse, který se snažil nenápadně zmizet. Když odmítal jít, tak ho spoutala a odlevitovala přímo před nebelvírský tým. Tam ho položila na zem a čekala.

„Budeš tady, dokud to neřekneš“ ozvala se po pěti minutách ticha Cath. Po dalších deseti minutách. „Vsadili jsme se, pokud se nepletu. Salazar Zmijozel by na tebe nebyl hrdý Regulusi. Ten vždycky dodržel slovo“ na to už Regulus reagoval.

„No jo pořád. Blahopřeji Nebelvíru k vítězství“ vyprskl. Jakmile to řekl, tak provazy zmizely a on se vydal zpátky do Bradavic.

„Co to mělo znamenat?“ zeptal se pobavený Sirius.

„To znamenalo, že prohrál sázku Siriusi,“ řekla mu. Poté šáhla do svého baťohu, odkud vytáhla značně velkou, podlouhlou, obdélníkovou krabici, na které byla červená mašle. Se slovy: Tohle je pro tebe Jamesi mu podala krabici. Vzal si ji a sundal víko krabice. Oněměle koukal do krabice. Nevěděl co na to říci. Pořád se nemohl z toho vzpamatovat. Nakonec objal Cath a dal jí pusu na tvář.

„Díky Cath“ řekl jí a vytáhl obsah z krabice. Konečně mohli ostatní spatřit to, co bylo v krabici. Bylo to koště.

„Mě neděkuj Jamesi. Jak jsi si všimnul, tak tohle je úplně první koště, které bylo kdy vynalezeno. Orion. Název podle jména kočky stvůrce tohoto koštěte. Náš kmotr ti to chtěl dát v den tvé plnoletosti, ale jak sám víš, tak se toho nedožil. Já jsem o tom věděla, tak jsem to dneska vyzvedla. Takže za Paula. Všechno nejlepší Jamesi.“ Otočila se a odcházela zpátky do hradu. James jak byl okouzlen jeho dárkem, tak si ani nevšimnul toho, že jeho sestra odešla. Pak se po gratulacích vydal do věže, kde si chtěl lépe prohlédnout dar. Po dvaceti minutách se k němu přidali Sirius s Remusem, kteří skočili do kuchyně pro občerstvení a nějaké to pití na oslavu.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se ho Sirius. Nic. Jeho kamarád mu neodpovídal. Rozhodl se tedy do něj strčit. To už zabralo. Zopakoval mu tedy otázku, na kterou se ho předtím ptal.

„Jo, je mi fajn“ odpověděl.

„Tak půjdeme dolů ne? Je tam oslava na vaše vítězství nad těma slizákama a kapitán družstva tam chybí“ řekl mu Sirius.

„Ne všichni jsou slizáci“ řekl mu James a po schování dárku se vydal dolů za ostatníma.

Poslední komentáře
08.09.2007 14:14:48: Další díl prosím! Je to fakt užo!smiley${1}
01.09.2007 09:29:36: mám na blogu další kapču, tak se stav! dík...www.martulincin-blogik.blog.cz
30.08.2007 14:31:15: celý je to super,moc zajímavě psaný.Jsem zvědavá jak to bude pokračovatsmiley${1}
27.08.2007 18:22:14: ahojDa!!! Moc ráda se spřátelím, já už si tě přidala - děkuju moc...